Je třeba si uvědomit pomíjivost našeho života a dívat se na sebe i na život s nadhledem. Někteří lidé se ženou za majetkem a penězi, ale ztrácí lásku, klidnou mysl, svoje zdraví.
Je to nesmyslná touha, která ničí každého člověka. Nic na tomto světě není stálé, proto nemáme být k ničemu připoutáni, protože je to nekonečný zdroj bolesti, vyčerpání a ztráty klidu.
Je třeba se naučit, že nic není věčné a nic nepřetrvává stejné. Proto je třeba si najít svou míru spokojenosti a netrápit sebe ani druhé. Má-li mít život smysl, je naprosto nezbytné přijmout, že se životní situace mění, že my se měníme s nimi, stárneme a nic se s tím nedá dělat. Jen přijmout a žít s čistým vědomím. Vážit si svého času, který je nám dán a dělat smysluplné věci. Vytvářet určité hodnoty pro sebe i pro druhé.
Naše těla jsou závislá na tolika faktorech. Život je křehký a může se snadno poškodit. Spokojenost se hned mění na nespokojenost, je-li něco jinak. Máme hlad, žízeň. Je nám horko nebo zima. Bolí nás tělo.
Proto si važte přítomného okamžiku, važte si sebe a svého života. Je to krásný, ale křehký dar. Máte za něj zodpovědnost a můžete se rozhodnout žít efektivně.
Život je jedna velká nestálost, ale stále nám může dávat dary, bude-li naše mysl klidná a ukázněná. Každý člověk je svobodný a svou budoucnost si musí vytvořit sám svou sebekázní.
(Dalajlama)
