Jeden z nejčastějších stesků, které slyším od lidí na workshopech o time managementu nebo work life balance, je skutečnost, že bereme jako normální dělat v práci víc věcí najednou. Vyřizuji on line maily, jak mi přicházejí, do toho telefony, pak po mě někdo něco chce nebo se mě ptá, také mám své úkoly, které musím dnes udělat a tak je mám rozdělané a postupně je vyřizuji. Na konci dne pak zjistím, že mám od rána rozepsané maily, nedokončené své věci a tak zůstávám déle nebo pokračuji doma, protože tam mám větší klid. A druhý den zrovna tak nebo ještě větší blázinec a já přeskakuji mezi tím jako veverka po větvích a večer mi v hlavě bzučí jako v úle.
Výsledkem je často únava, hodně rozdělaného a nedokončeného a hlavně opakovaný pocit, že nezvládám, co potřebuji. Multitasking se kombinuje s vyrušováním a přerušováním mé práce a to je velmi neefektivní a zatěžující. Náš mozek nedovede dělat více složitých úkolů současně, ale přepíná mezi nimi. Vždy je třeba přeladit pozornost, soustředit se na něco jiného – a to nás zdržuje, vyčerpává a také nemáme dobrý odhad, jako dlouho bude jednotlivý úkol trvat, kolik na co potřebujeme času, abychom to dovedli do potřebného výsledku. Platí to pro muže i ženy.
Co tedy s tím, jak se dokázat v klidu soustředit na důležité věci a nenechat se rozptýlit kdejakým rušičem z okolí? Impuls musí vyjít ode mě, potřebuji zjistit, čím se vyrušuji, jak se tomu více bránit, jak umět říci ne neoprávněným požadavkům, jak udržet svoji pozornost a neodbíhat od úkolu, jak si zajistit hodinu nerušeného soustředění alespoň 2x denně. A všechno jde, když se rozhodneme!
